FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Je to za námi. Stručně řečeno, za 7 týdnů jsme ujeli téměř 7700 kilometrů v celkem 7 zemích - a byli jsme v sedmém nebi. V pořádku jsme dorazili domů do Prahy a už pomalu spřádáme plány na další cestu. V této závěrečné reportáži z turné se s námi vydejte na cestu z Dordrechtu přes Limbursko a Německo do muzikantských měst Markneukirchen a Luby.

Dordrecht - My milk jug brings all the boys to the yard…
Je to druhý domov pro všechny milovníky rock'n'rollu a americké hudby v Dordrechtu: Mini-Theater de Melkbus („džbán na mléko“), atmosférická scéna v salonku zařízená v americkém stylu 50. let. Hostitel Marc Burger II byl 10 let profesionálním bubeníkem skupiny Liptease a během této doby také poskytoval pódium řadě kapel, z nichž mnohé se od té doby proslavily. Protože Marc v době covidu byl nucen hledat si stálou práci a především chtěl dát přednost své rodině, pořádá nyní v Melkbusu méně koncertů. O to víc jsme byli poctěni, že jsme patřili mezi těch pár šťastlivců, kteří se dostali do programu! Publikum je také vybranou společností, která je na koncerty zvána prostřednictvím uzavřené skupiny na Facebooku. Když se můj dobrý kamarád a bývalý spoluhráč Arthur Deighton (z Red Herring) zmínil, že se chystá přijet, zeptala jsem se ho, jestli by neměl chuť si s námi pak taky zahrát pár písniček. Nakonec z toho byl celý set, který jsme si dohromady náramně užili!

Kronenberg - Feelins’ (pocity)

Loes & Honza s Arthurem Deightonem v De Melkbus
Foto: Elma Jonker

Striktně řečeno, domů se vracíte až na úplném konci cesty. Ale někdy máte pocit, že se domů vracíte vícekrát. Když jsme cestou do Irska jeli navštívit mého otce do mého rodného kraje, zamluvila jsem si chatku se střešním oknem v kempu 't Rouweelse Veld v Kronenbergu. „Spaní pod hvězdami“, jak to popisovali, mi připadalo velmi romantické. A je to skutečně romantické místo, ale „hvězdami“ pro nás byli majitelé kempu, Piet a Wietje Selenovi. Piet je pracovník sociální péče, byl součástí týmu dobrovolníků, kteří v Kronenbergu vybudovali pěší stezku Stopy války, a je členem nadace Přátelé Christophera, která podporuje místní venkovské iniciativy v Ghaně. Wietje je sklářská výtvarnice: se svou dílnou Kun Vitro nabízí workshopy tavení skla. Nabízejí přístřeší těhotné pracující migrantce a jejímu partnerovi; Wietje jim láskyplně říká „Josef a Marie“. Mají hravého psa a přítulnou dlouhosrstou kočku; člověk se u nich cítí jako doma.

Když se Piet a Wietje dozvěděli, že jsme muzikanti, zeptali se nás, jestli bychom se nechtěli cestou zpět zastavit a uspořádat koncert pro hosty kempu a lidi z okolí. To se nám určitě líbilo, a tak byl spontánně naplánován 21. závěrečný koncert našeho turné. V pondělí 23. června si do kempu přineslo své skládací židle asi 50 lidí, aby si užili svěží letní večer a naši hudbu. Při uvádění svých autorských písní často vyprávím docela osobní příběhy, ale tento večer jsem se cítila tak uvolněně, že jsem mohla vyprávět téměř celý svůj životní příběh. Výjimečným okamžikem bylo, když jsem mohla půjčit kytaru muži, aby zazpíval své ženě píseň, kterou napsal na oslavu 40 let jejich lásky. No, s tím nemůžeme konkurovat, ale romantickou náladu jsme si udrželi s písní „Feelins'“ od Loretty Lynn & Conwaye Twittyho.

Erlangen - Dance the night away

Po posledním koncertu v duu tohoto turné jsme se pomalu vydali do Erlangenu ve východním Německu, kde Honza ve čtvrtek 26. června vystoupil s BAL LAB na festivalu Dañserlà. V tomto balfolkovém triu hraje Honza na housle (no nekecej!), Mikuláš Bryan zpívá a hraje na cistru (takové větší bouzouki) a Kieren Alexander na akordeon. Jak už název napovídá, balfolk je společenská událost („bál“), při níž se tančí v různých formacích (v párech, ve velkém kruhu nebo v několika menších kruzích) na lidovou hudbu („folk“). Tance a hudba pocházejí z různých evropských tradic, převážně však z Francie. Tím mé znalosti o balfolku v podstatě končí. Ti, kteří se o něm chtějí dozvědět více, odkazuji na Honzova spoluhráče Mikuláše Bryana, který jezdí po Evropě vyučovat na workshopech a hrát se svými kapelami BAL LAB, Yanyk, Mr. Folxlide a Ba.fnu.

Markeukirchen a Luby - Babičko, jak to, že máš tak velké… housle?

Pro další vyprávění musím nejprve udělat krok zpět v čase… V předchozí reportáži jsem se letmo zmínila, že jsme navštívili Birmingham. Tam jsme se v hudebním obchodě Moseley Violins dali do řeči s Davidem Brucem Johnsonem, houslařem původem z Kanady, který je v houslařském světě známý svými poloakustickými „Violectry“. Ukázal nám také několik krásných starých houslí z Markneukirchenu a řekl nám, že návštěva tohoto historického houslařského města ve východním Německu pro něj byla velkým zážitkem. Markneukirchen je součástí doslova pohraničního regionu, kterému se říká „hudební kout“, protože se zde od 17. století soustřeďuje velké množství hudebníků a výrobců nástrojů, kteří zde žijí a pracují. Tento kout zahrnuje kromě Markneukirchenu taky Adorf, Klingenthal a Schöneck na německé straně hranice a Luby a Kraslice v České republice. A pak se nám oběma rozsvítila pomyslná žárovka. Honza totiž usoudil, že je opět čas odvézt své housle, které postavil Jan Lorenz z firmy Akord Kvint, do Lubů na servis. A já si vzpomněla, že návštěva Markneukirchenu je na mém seznamu přání od té doby, co jsem četla diplomovou práci o historii cirkusové hudby v Německu, v níž toto město hraje zásadní roli. Když jsme viděli, že Markneukirchen a Luby leží v podstatě na trase z Erlangenu do Prahy, bylo jasné, jak strávíme poslední dny naší cesty.

Markneukirchen má velké muzeum hudebních nástrojů, ale vlastně celé město působí trochu jako muzeum. Na sobotu tam bylo až poněkud děsivě ticho. Upadlo snad město s bohatou hudební historií v zapomnění kvůli konkurenci megakorporací a e-shopů? Nebo to lidem v dnešní době už nepřipadá dostatečně fascinující, aby si prohlédli asi 4000 nástrojů ve vitrínách? Mně osobně teď přijde škoda, když se na nástroje smím jen podívat, aniž bych je slyšela hrát, ale pár zajímavých exemplářů mezi nimi určitě bylo. Nejbizarnější byly obří housle postavené v roce 2010 k 650. výročí města. Váží víc než 130 kilogramů a hraje se na ně pětimetrovým smyčcem.

Kromě toho si v rámci muzea můžete prohlédnout budovu historické pily - obzvlášť zábavnou pro lidi lehce posedlé dřevem, což mnozí hudebníci jsou, a aktivně si pohrát se zvuky v hudební zahradě. V lubské radnici se nachází také malé muzeum hudebních nástrojů, ale protože má „pružnou otevírací dobu“ (Vítejte zpět v Česku!), nakonec jsme ho už nenavštívili.

A teď, když jsme zpátky doma, si zase musíme zvykat na tu českou „flexibilitu“ (která má své klady i zápory), na záclony, které jsou vždycky o kousek menší než okno (může mi to někdo vysvětlit?), na neefektivně řešené křižovatky, na levné pivo s pěknou pěnou a na to, že nám tady každý rozumí, když spolu mluvíme naší „tajnou řečí“. Na výhled na Pražský hrad a Karlův most při západu slunce si člověk ale nikdy nezvykne, a to je dobře. Bylo skvělé být na výletě a zároveň skvělé vrátit se domů. Je to klišé, ale je to pravda. Domov je tam, kde je srdce doma!

Kdy bude další turné?

Od července do září bude duo Loes & Honza vystupovat pouze v České republice. Honza má v tomto období jedno vystoupení v zahraničí: BAL LAB vystoupí 21. srpna na festivalu Boombal v Belgii.
Vystoupení v České republice v následujícím měsíci:
12.7. Písničkářský Orfest, Odolena voda (CZ)
13.7. Minifestival Zpátky v trapu, Habří, Moravecké Pavlovice (CZ)

V tuto chvíli máme potvrzené čtyři koncerty v zahraničí, na kterých můžeme postavit malá turné, takže si zapište do kalendářů:
12. října 2025: Festival hauskoncertů Bij Beijers Binnen v Oud-Beijerland (NL)
6. března 2026: Hauskoncert Filius Pub De Kwakel (NL)
10.-12. července 2026: Festival Onder de Vuurtoren, Ameland (NL )
18.-19. července 2026: Square and Compass Pub, Swanage, Dorset (UK)
Pro více informací sledujte můj koncertní kalendář!

Přihlaste se k odběru mého newsletteru!
Chcete dostávat upozornění, až bude online další reportáž z turné nebo až budeme hrát na koncertě ve vašem okolí? Podívejte se na můj LinkTree a přihlaste se k odběru newsletteru, upozornění na koncerty a/nebo se přihlaste k odběru mých kanálů na vašich oblíbených platformách!
***

Loes u historické pily v Markneukirchenu Foto: Honza Bartošek	Na cestách potkáte spoustu milých lidí a zvířat, jako je tento hravý pes v Kronenbergu. Foto: Loes van Schaijk	BAL LAB na balfolkovém festivalu Dañserlà v Erlangenu. Foto: Loes van Schaijk
Vzpomínka na Birmingham: David Bruce Johnson z Moseley Violins s liškou udělanou z houslí od umělkyně Paminy Stewart. Foto: Honza Bartošek	Marc Burger II a velmi zdařilá fotobomba Berta Salije. Foto: Honza Bartošek	Lidé jsou v podstatě všude stejní ... ale kulturní rozdíly jsou hlavně v záclonách. Foto: Honza Bartošek

 

 

 

Komentáře pro tento článek

Přidat Nový Hledat RSS

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."