Mošny - Nablýskaná jistota

19.05.2010 Mošny - Nablýskaná jistota (Klokan)

Koncem roku 2009 vyšlo pod názvem Kdyby zítra... páté CD brněnské skupiny Mošny. Proti předchozím počinům nehledejte revoluční změny a ani žádnou velkou evoluci. To beru spíše jako pozitivní zjištění. Z některých jiných kapel mám pocit, že se snaží za každou cenu experimentovat, aniž se zamyslí, zda to znamená také posun k lepšímu. Navíc letos plnoleté Mošny mají už věk na to, aby se více než na objevování nového pohledu na věc zaměřily na radost z muziky.

Mošny
foto: archiv skupiny

Mošny sází jako obvykle na hudbu Iva Cicvárka a myslím, že je to stále dobrá sázka. Ivo se dokáže neopakovat a měnit u jednotlivých písní nejen tempo, ale i styl a náladu. Najdete zde tedy písně pokorné i provokující, hravé, jazzový i střední proud. Samozřejmě, že ale určitý rukopis má (jako každý autor), a tak by možná nebylo špatné pro zpestření občas sáhnout i do jiných autorských vod. K této úvaze mě přivedly texty, kde se na CD objevuje ve větší míře vedle opět tradičního Iva Cicvárka také Petr Sedláček. K tomu po dvou písních otextovali Jiří moravský Brabec a Alena Milichovská. Nahrávce tahle smíšená autorská společnost rozhodně sluší a je to její velké plus.

Jaká je ale samotná nahrávka? Mošny dokazují, že jsou stálicí na naší folkové scéně. Nesvítí sice tak jasným světlem, jako jiné hvězdy, ani nejsou kometou, která by strhla chvilkový údiv, přesto mají na obloze své nezaměnitelné místo a jsou kapelou, kterou se vyplatí si v programech festivalů nebo kulturních zařízení najít a poslechnout. A pokud máte rádi precizní vokální muziku, je pro vás i CD Kdyby zítra. Opravdu se mi v obýváku dobře poslouchalo. Jen jsem stále čekal, kdy to kapela pořádně rozbalí, a čekání to bylo převážně marné. Přitom se na CD objevuje díky hostům i řada dalších nástrojů, a tak by se dala výrazná dynamika písní čekat. Místo toho se ale všechno drží na podobné úrovni. Nejvíc jsem to cítil hned zkraje alba, kde pěknou spíše vokální folkovou Zprávu o Ikarovi střídá folkrockový „nářez“ Peklo. Slyším sice bicí, výraznou basu a klávesy, ale jinak to se mnou nešije a nemám dojem, že by přišel nějaký odvaz. Podobných očekávaných a nenaplněných kontrastů lze najít na CD víc.

V součtu mám pak z celku dojem podlahy, kde se jednotlivé dlaždice liší barvami a jejich kontrastem, jenže povrch všech je nablýskaný dočista do čista a na omak máte problém dlaždice navzájem rozeznat. Je to sice krásné na pohled, ale trochu se stydíte se po ní projít, chybí vám v ní více života. Nevím, zda je to spíše až příliš precizní prací kapely i hostů nebo zvukařů. Tipuji to druhé, ale je to jedno, důležitý je výsledný dojem. Ten je bohužel jen velmi dobrý. Slůvko „jen“ jsem použil proto, že písničky jsou opravdu dobré a muzikanti také. Chybí tedy opravdu málo, aby jste muziku Mošen jen neposlouchali, ale aby vás také pohltila.

Abych ale nehodnotil jen celek, pojďme se trochu ještě podívat na jednotlivé písničky.Vysloveně slabou věc jsem skutečně nenašel. Naopak některé písničky nad ostatními vyčnívají. Úvodní Zpráva o Ikarovi vás dokáže naladit k očekávání věcí příštích. Opakem je již zmiňované a až sterilně působící Peklo. Píseň Bouře ani břeh mě oslovila hlavně díky odpichu v hlasu Kamily Šebestové. Mezi klidné špičky alba řadím především díky aranžím a zpěvu Aleny Milichovské také píseň Pokušení. Překročit stín dalších rychlejší a proaranžovaných kousků dokázala písnička Žár a svou dynamikou mě i na tomto CD nakonec přesvědčila, že i tahle tvář Mošen může být výborná. Celé CD zakončuje klidná píseň Kdyby zítra skončil svět, která dýchá krásně uvolněnou atmosférou.

Souhrn všeho výše uvedeného novou nahrávku Mošen staví do role kvalitního řadového CD, ne však výborného. Kdyby příště šlo trošku ubrat leštění té pestré podlahy a místo toho ji trochu více zabydlet, rád bych budoucí šesté CD ohodnotil i více než sedmičkou.

Mošny: Kdyby zítra...

Vydavatel: Náča Records

Vydáno: 2009

Hodnocení desky: 7,18/10

Seznam písní: Zpráva o Ikarovi • Peklo • Knihovník • Kráva v divadle • Šaman • Starý pán • Vzkaz • Bouře ani břeh • Tříčtvrteční ukolébavka • Eva ta má velký pyrit • Žár • Pokušení • Sobí píseň • Poslední leč • Kdyby zítra skončil svět

Co o albu napsal Pavel Rada: "Mošnám prospělo rozšíření autorského týmu o Petra Sedláčka. Teď ještě nabourat Cicvárkův monopol na melodie." (7 bodů)

Více komentářů v hodnocení desek

Hodnotit můžete i vy, stačí se pouze zaregistrovat

Sdílet na...

| Více...

Kam dál?

< Předchozí		Další >

Komentáře pro tento článek

Jméno:

Email:

Název:

Naše hlavní město

antispamová kontrola

UBBKód:

Internetové odkazy vkládejte pomocí UBBKódu (4. ikona zleva)!

Jakub Šimáně (nahrávka a mix t - Precizní práce je asi chyba - jak typicky české...

|94.113.106.xxx |19.05.2010 17:29:36

Dobrý den, pane Klokan.
Děkujeme za recenzi, domnívám se že jsem ji pochopil, i když... ...dalo se to napsat jednoduše a krátce (Jana Tippmanová to zvládla jednou větou: Texty mě bavily, ale v projevu bych možná uvítala méně akademičnosti a více odvazu.).
Co mne ale jaksi v těchto souvislostech nedochází, je Vaše domněnka o přílišné preciznosti zvukařů??? Jestli máte pocit, že by Vás oslovila spíše nahrávka se špatnými střihy, nepřirozeným zvukem nástrojů, či kupříkladu celkovou nevyvážeností, pak byste neměl hodnotit folk, ale spíš hodně hluboký underground...
Jen podotknu, že se ani netroufám srovnávat tuto desku po zvukové stránce s produkcí veliké řady světových studií, kde je kvalita a preciznost ještě řádově o několik tříd výš!

Odpovědět

Klokan - Precizní a precizní

|213.210.191.xxx |20.05.2010 17:48:44

Také zdravím a krátce zkusím vysvětlit. Samozřejmě nejde o volání po špatných střizích a nepřirozeném zvuku nástrojů. V tomto ohledu před zvukem CD smekám a je to ok. Spíše narážím na fakt, že se leckdy ve studiu tak dlouho nahrávka žehlí (ať kapelou nebo zvukařem), až se to přežene a zmizí život. Jiný příklad "zmrtvení" nahrávky je přehnaná závěrečná komprese, kdy pak ve výsledku zní nářez stejně hlasitě jako klidná píseň. Právě tento dojem jsem z CD měl. Mohu se ale samozřejmě v důvodu zmíněného pocitu málo živé nahrávky mýlit a to jsem i uvedl. Faktem zůstává, že tento pocit mám (podobně jako Džexna) a je to škoda, protože vím, že Mošny umí zahrát a zazpívat výrazněji. Nemířil jsem svou kritikou k poukázáním na zvukaře, ale k tipu, na co se zaměřit do budoucna.

Odpovědět

Jakub Šimáně

|94.113.106.xxx |20.05.2010 19:11:12

Nejsem přítelem žehlení, zvuk byl zaznamenán a zpracován tak, aby zněl přirozeně a s dynamikou, kterou do ní vkládá interpret (což je, myslím podstatnou součástí akustické hudby). CD se míchalo i s ohledem na to, že jde o nahrávku vokální skupiny Mošny a ne kupříkladu bigbítové kapely. Můžeme diskutovat o živelnějším projevu skupiny při živých vystoupeních, o dramaturgii desky, která má své opodstatnění, ale zvukově si za CD stojím

Odpovědět

Klokan

|213.210.191.xxx |21.05.2010 12:34:07

Ok, myslím, že máme oba jasno a obecně se ve vašem přístupu ke zvuku shodneme

Nechtěl jsem a nechci řešit, kde je zdroj uváděného dojmu. Tajně jen doufám, že se třeba všichni zúčastnění na tento "problém" příště více zaměří, protože muzika Mošen na to má.

Odpovědět

Jakub Šimáně

|94.113.106.xxx |22.05.2010 01:35:39

Tak ja se chtěl dobrat nějakých konkrétností, ale teď už jsem z toho úplně jelen.
Nebo sob?
Nebo Pyrit?
A co na to Jan Tleskač?
Koupím si ježka, pro jistotu i s klecí, aby mi neutekl

Odpovědět

Ivo C.

|94.112.225.xxx |22.05.2010 23:43:32

Kubo, nač ty emoce:) Já myslím, že to je celkem jasné. Na koncertech mají Mošny o chlup větší drive (a méně ladí, což - pokud je koncert v "normě" - v zásadě nevadí:). No a na nahrávce - při snaze o dokonalé ladění - je občas (na některých písních) výraz opatrnější. Což může být pro nezávislého posluchače (či recenzenta) celkem legitimní důvod pro to hodnotit desku jako velmi dobrou, nikoliv však výbornou - a přemýšlet, jak by deska vypadala, kdyby při zachování preciznosti šel drive nahoru. Nebuď z toho jelen a neber to osobně:) Přes to všechno si myslím, že to je nejlepší deska, kterou Mošny natočily, ostatně myslí si to třeba i nezávislý Milan Tesař - a vyrovnané hodnocení prakticky samých sedmiček mě hodně těší. Možná je v zajímavý i přesný postřeh některých posluchačů - na téhle nahrávce všichni (muzikanti i zpěváci) slouží písničkám. Snahy o experimenty jsou potlačeny - a přesto se imho povedlo dostat do instrumentace i vedení vokálů velké množství nenápadných, ale přesto promyšlených detailů (nikoliv složitostí). Tak to (jako spoluhráč na desce) cítím...

Odpovědět

Jakub Šimáně

|94.113.106.xxx |23.05.2010 11:06:32

Já si jen přečetl recenzi, která mi (a mým přátelům) přišla trošku nejasně napsaná a kde jsem nesouhlasil s domněnkou o vině zvukařů (

).
Napsal jsem rakci a čekal na vysvětlení...
Mrzí mě, že když někdo píše kritiku (i kladnou se snahou poukázat na některé nedostatky), nedokáže se vyjádřit čitelně a konkrétně svůj názor obháji... I ty jsi vše podstatné shrnul v pár větách daleko lépe.
Howg

Odpovědět

Klokan

|213.210.191.xxx |25.05.2010 11:48:53

Myslím, že jsem celkem jasně uvedl, co mě ke zmíněné kritice vedlo i příklady situací, které mohou tento dojem způsobit. Do detailu (konkrétní píseň, místo v ní, nástroj, hlas) jsem jít nechtěl. To je na složitější debatu, která se obtížně převádí do internetové diskuse. Nevím, jakou další obhajobu názoru byste očekával, ale stojím si za ním a nemám problém s k tomu vyjádřit. Jsem k dispozici i na mailu. Ivo C. to ale myslím shrnul celkem přesně. Takže i za mě je asi na místě zde říci
Howgh

Odpovědět

Mirek Pátek - Nablýskaná jistota

|Registered |25.05.2010 18:02:18

Klokane, díky za recenzi. Její titulek mi neodbytně připomíná knihu Oliviera Toscaniho, kterou Slovart v roce 1996 vydal pod ne zcela věrně přeloženým názvem Reklama je navoněná zdechlina.

(Zdůrazňuji, že můj komentář nesouvisí s CD - to jsem dosud neslyšel.)

Odpovědět