Řadu let jsem chodil nakupovat knížky do knihkupectví Na Můstku dole na Václavském náměstí. Někdy jsem jen tak procházel a prohlížel si knížky, občas jsem nějakou koupil, abych jimi znovu a znovu zaplňoval náš byt tři plus jedna.
Měli tady i publikace, které nebyly běžně k dostání, díky kterým jsem objevil například básně Honzy Krejcarové, dcery Mileny Jesenské, underground padesátých let Egona Bondyho a mnoho dalších zajímavých jmen a literárních děl.
Dnes na štítu visí nápis Bankrot a uvnitř leží spousta laciného a nevkusného šuntu. Zákony nabídky a poptávky patrně zapracovaly a lidé budou raději v centru Prahy kupovat zbytečnosti místo knížek.
Před rokem 1989 se vyplatilo mít známého knihkupce stejně jako známého řezníka. Kdo neměl takové štěstí, stál brzy ráno frontu na maso a každý čtvrtek na knižní novinky.
V té době přetrvávalo přesvědčení, že jsme velmi kulturním národem, protože věnujeme stejné úsilí shánění knih, jaké věnujeme shánění potravy.
Šel čas a knihkupectví jsou plná nádherných knih stejně jako braku. Vybere si každý, pokud má dostatek peněz. Jenže stane se, že místo knih lze v obchodě koupit "Vše za 39" a místo oblíbené kavárny najdeme nevím kolikátou pobočku banky.
Kromě upoutávek na VyVolené a jiné podobné pořady jsem i na veřejnoprávní televizi doslova bombardován upoutávkami na CD Evy a Vaška a kapely Surf.
Na rozdíl od VyVolených a jiných reality pořadů, jejichž sledování pokládám za ztrátu mého rychle letícího života, jsem v případě Evy a Vaška neodolal a navštívil jejich stránky.
Na první pohled zarazí kvantum vydaných nosičů. Nejsou sice za "39", ale jejich dramaturgie je pozoruhodná. Na jednom nosiči s názvem "Ančo, Ančo, ty se nevdáš" najdeme vpravdě lidový repertoár, k němuž by vydavatel měl přikládat jako bonus láhev rumu, pardon Tuzemáku.
Jiný nosič má v úvodu Píseň pro Kristýnku Zdeňka Petra a pak už "sází" za sebou Povídej, Já budu chodit po špičkách a další bigbíty šedesátých let spolu s Pramínkem vlasů a Válkou na Itálii.
Další výčet by byl zbytečný, desek je moc a všechny jsou si podobné. Zájemce si může u každé písně pustit krátkou ukázku. Přiznám, že jsem to asi po čtvrté ukázce vzdal.
Všechny písně jsou zpívané naprosto monotónním stylem, ať jde o slavný sbor z Verdiho opery Nabucco nebo o zmíněný křehký a mnou tolik milovaný Pramínek vlasů. Nazval bych zvuk kapely "styl maturitní ples aneb cokoli chcete".
Kdyby těch mých pár řádků četli oba interpreti, řekli by jedním dechem: Vždyť nás lidi kupují, máme platinovou desku!
Jistě, nejčtenějším deníkem u nás je Blesk a nejsledovanější je TV Nova. Bohužel. Lidé se naučili nakupovat zboží v bankrotech. Je třeba se proti takovým bankrotovým obchodům bránit.
Zbraň proti takovým nákupům má každý z nás v sobě. Jmenuje se samostatné myšlení. Pokud ji máme, předávejme ji těm druhým, především našim dětem. Je to drobná a mravenčí práce a bolí. Ale jen tak lze zabránit tomu, aby se v bankrot změnil celý okolní svět .
Zadara CD drahý
Děkuju vám za poctivý zamyšlení, Miloši. Upřímně. ...
Folkový Anděl pro Roberta Křesťa...
Dobrý den, jen jsem chtěl posdílet letošní termíny...
Folkový Anděl pro Roberta Křesťa...
Přátelé, díky za to, že diskutujete, přijde mi to ...
Folkový Anděl pro Roberta Křesťa...
Je pravda, že nových objevů moc neznám, ale Marien...
Folkový Anděl pro Roberta Křesťa...
Pro mě se Druhá tráva dostala do žánru, který děla...
Folkový Anděl pro Roberta Křesťa...
Chápu Roberta Křesťana. Dokázal zase posunout Druh...