|
|
Povídačky
|
 „Colour Fest – to jsou pořádný barvy, rozumíš? Colour znamená barvy a fest jako festovný, jako pořádný, rozumíš?“ (Kdo by chtěl říct, že ten festival se nejmenuje Colour Fest, nechť ví, že oficiální názvy někdy nejsou důležité: Zahradu v éře, kdy byla ve Strážnici, také místní zásadně nazývali FolkFest…) Seděl jsem na obědě v rázovité restauračce na pomezí čtvrtí Hulváky a Moravská Ostrava a kuckaje smíchy poslouchal jsem, co místní lid říká o velkém festivalu |
|
|
Povídačky
|
 Ještě loni jsme s banjistou Petrem Voštou (Cimpr campr, Sunny Side, Vabank Unit) stáli po krk ve vodě uprostřed vodrantského koupaliště a dohadovali se, jestli jezdí víc diváků na právě probíhající Banjo Jamboree nebo na strakonické Jamboree. Na největší nebo na nejstarší evropský bluegrassový festival? Pro letošní rok z nich zbyl už bohužel jen ten „nejstarší“. Ne že by snad nebylo dost různých bluegrassových festivalů, od těch konajících se před buřtkioskem |
|
|
Povídačky
|
|
Říká se, že recenzi desky píše vždy jen ten nejrychlejší, ostatní píší recenzi recenze, recenzi recenze recenze atp. Obávám se, že do určité míry to bude platit i o tomto shrnutí výsledků našeho Hodnocení desek za rok 2012. Přihlásil jsem se o jednu jeho verzi rád, ale kolega MK je pilnější, takže sice mám možnost reagovat na jeho článek a na reakce na něj, ale zato již jsou vyčerpány některé oblíbené statistické pohledy.
|
|
|
Povídačky
|
 Akce malé: v hezkých, ale ne zrovna převelikých prostorách, které navíc nebyly úplně nadoraz zaplněné. A ti velikáni? V prvém z popisovaných koncertů konajícím se v Žižkovském divadle Járy Cimrmana hrál Vlasta Redl. Písničkář, o kterém snad není pochyb, že by na samostatném vystoupení vyprodal téměř jakkoli velký pražský sál. S ním tu byli ještě další: jeho skorosoused a světoběžnický souputník Slávek Janoušek, Arnošt Frauenberg, který se poznenáhlu |
|
|
Povídačky
|
 Na vědomost dávám a současně se eventuálně omlouvám, že základní informace o tom, co je festival v Rudolstadtu, budu tentokrát podávat jen ve stručné formě: kdo by snad o tomto festivalu nic nevěděl nebo se potřeboval dozvědět více, nechť se (kromě jistě mnohem poučenějších zdrojů, které jsou dostupné) podívá třeba na reportáž z mé první návštěvy Tanz- und Folk Festu v Rudolstadtu v roce 2007. |
|
|
Velké recenze
|
 Jak je to dlouho, co začali hrát Peter, Paul & Mary a kolik podobných partiček od té doby ve světě i u nás vystoupilo? Není to už trochu nuda? Přesto (nejen) v Týně nad Vltavou žilo – bylo folkové trio standardní sestavy, které si svým umem i niternou osobitostí naklonilo publikum i odborníky. |
|
|
Povídačky
|
Milí čtenáři, omlouvám se, že se s Vámi tak tr  ochu vracím do minulosti, kdy jsem sestavovával nekonečné poudačky z akcí, které jsem navštívil za bezmála celé roční období. Dospěl jsem postupně k názoru, že přes některé výhody takového počínání převažuje to, že mně se takové hromady slov najednou špatně píší a Vám možná čtou a že to nebudu dělat. Dokonce bych řekl, že jsem to nějaký čas vydržel. Nicméně v lednu a únoru – mimochodem v měsících, |
|
17.10.2011
Jarret: Posouváme se v čase
Napsal uživatel Tomáš Hrubý
|
 |
 |
 |
|
|
Povídačky
|
 Největší poklad českého folkrocku, jak známo, pochází z Liberce, a je to už dvacet let, kdy začal vznikat na podhoubí zkypřeném legendárními A hosty. Držitelé nejrůznějších ocenění, jejichž výčet by byl pro tento text příliš dlouhý, tvůrci mnoha nádherných písní a nezapomenutelných koncertů, kapela, která neúnavně ohledává terén, aby mohla jít dál a výš, a která přitom stále nosí – jak sami říkají – trampské trenky. |
|
|
Dobře uleželé recenze
|
 Karlovy Vary jsou vzhledem ke své velikosti městem mimořádně nehudebním, či přesněji zrodivším mimořádně málo kapel našeho ranku. Ještě před kultovními Č.p. 8 tu ale v 70. letech přece jen existovala zajímavá kapela tvořená mladičkými muzikanty, newgrassový Piknik. Hráči na banjo Miroslavu Horňákovi bylo v roce 1978, kdy Piknik dosáhl svého největšího triumfu (zisk Porty) a následně se rozpadl, 17 let. |
|
|
Velké recenze
|
 Uběhlo devět let. Neuvěřitelných devět let už to bude od vyjití desky 1775 básní Emily Dickinsonové, předchozího autorského alba Roberta Křesťana. Kam se za tu dobu posunula Druhá tráva a čeho jsme se my, čekající, vlastně dočkali? S trochou jízlivosti by bylo možno konstatovat, že od RK jsme se dočkali za devět let čtyř melodií. |
|
